Šetrné zemědělství v době klimatických změn. Co můžeme dělat pro odolnou krajinu?

13. duben 2024

Ve druhé epizodě podcastu Hlasy proměny navštívíme dvě lokality, ve kterých se hospodaří velmi odlišným způsobem. Zatímco na rodinném statku nedaleko České Lípy v severních Čechách se rodina Vodňanských snaží vytvářet pestrou zemědělskou krajinu, široké lány v okolí středočeských Velvar vypovídají spíš o průmyslovém přístupu k zemědělství.

Proč v Česku dodnes dominují obří zemědělské podniky? Jak zemědělce motivovat, aby hospodařili šetrněji? A jak vypadá zemědělská krajina odolná vůči změnám klimatu? Na to se ptáme zemědělce Ericha Vodňanského a krajinné ekoložky Jany Moravcové.

Rodinné firmy jsou v menšině

Průměrný zemědělský podnik v Česku má 130 hektarů. To je nejvíce ze všech států Evropské unie. Hospodaření na velkých plochách je sice ekonomicky výhodné, ale má negativní vliv na kvalitu půdy a biodiverzitu. Rodinné farmy typu Vodňanských obhospodařují pouze zlomek z celkové zemědělské plochy v Česku. To má samozřejmě vliv i na podobu české zemědělské krajiny.

Území, na kterém hospodaří rodina Vodňanských je pestré a členité, protože se na něm v malých úsecích střídají různé plodiny a funkce, včetně pásů zeleně a vodních prvků, na druhou stranu krajina v okolí Velvar, která se obdělává průmyslově, je velmi monotónní.

„Karty jsou rozdané, česká zemědělská krajina je a bude vždy dominovaná velkoplošným průmyslovým zemědělstvím,“ konstatuje Erich Vodňanský z rodinného statku v Blíževedlech na Českolipsku.

Nemáme už k půdě takový vztah jako dřív

„Velkým problémem a specifikem České republiky je ztráta vztahu k půdě jako takové,“ doplňuje krajinná ekoložka a ředitelka organizace Beleco Jana Moravcová, podle které je to především důsledek poválečné kolektivizace.

Hlasy proměny: Mění se klima, měníme se i my je jedním z výstupů klimatických programů Člověka v tísni, které mají za cíl zvýšit odolnost české krajiny vůči nežádoucím dopadům změny klimatu. V projektu LIFE WILL podporuje Člověk v tísni adaptační opatření na lokální úrovni, ať už jde o opatření proti nečekaným povodním, výraznému suchu, půdní erozi, nebo úbytku biodiverzity v krajině. Výběr aktérů v podcastu zohledňuje právě tyto klimatické aktivity Člověka v tísni.

„Mnoho z těch rodin vůbec nemělo šanci se ke své půdě vrátit. Na velké části půdy se dodnes hospodaří jako na pronajaté. Dalším specifikem České republiky je pak velikost zemědělských podniků. V Česku je poměrně malé množství obrovských firem, které obhospodařují významnou část republiky,“ vysvětluje Moravcová.

Půdu ničí sucho, vysoké teploty a povrchová eroze

Taková krajina je ovšem mnohem méně odolná vůči aktuálním výzvám, které přináší změny klimatu.

„Když nastanou dlouhá období sucha a vlny veder, tak krajina bez stromů, bez drobných vodních toků nebo tůní a mokřadů velmi rychle vysychá. Na jejím povrchu jsou velmi vysoké teploty. V případě, že v takovéto situaci přijde větší přívalový déšť, tak voda vůbec nemá šanci se zasáknout, ale velmi rychle odteče pryč. Případně také může způsobovat povrchovou erozi, tzn. že voda stéká po povrchu krajiny a odnáší s sebou úrodnou půdu,“ popisuje Moravcová.

Projekt LIFE WILL zapojuje do oživení krajiny místní lidi

Velvarsko je jednou z pilotních lokalit projektu LIFE WILL, na kterém se podílí i organizace Člověk v tísni. Jeho cílem je ukázat, že i takto poškozená zemědělská krajina se může proměnit tak, aby byla pestřejší, přívětivější a tím i odolnější vůči změnám klimatu.

Podcast Hlasy proměny: Mění se klima, měníme se i my vznikl v organizaci Člověk v tísni.
Druhou epizodu připravil: Filip Rambousek
O mix zvuku se postaral: Jiří Slavičínský
Hudbu složil: Tomáš Pernický
Dramaturgii zastala: Magdalena Trusinová
Věcnou správnost garantuje: Jakub Zelený
Autorkou vizuálu je: Kateřina Čiberová

„Jedním z velkých úkolů tohoto projektu je zapojit do plánování změn v krajině širokou veřejnost, ale také místní samosprávy a ukázat jim, jakou v tom můžou hrát roli,“ říká Jana Moravcová.

V určitém smyslu tak může podobu zemědělské krajiny ovlivnit každý z nás, dodává krajinná ekoložka.

„Když si veřejnost začne všímat věcí okolo sebe, začne rozpoznávat problémy, které okolní krajina má, a začne rozumět jejich příčinám, tak také začne mít určité požadavky, chce vidět nějaké řešení a začne je požadovat po samosprávách či po státní správě. Jinými slovy, stává se v dané lokalitě aktivní.“

Poslechněte si celou druhou epizodu v audiozáznamu.

autor: Filip Rambousek
Spustit audio

Související